Jezebel

Kde vzal se v tobě ten žár, kdo dal tvým bokům tvar? Ďábel sám stvořil tě z požárů V tvých očích jsou roje včel, ó, Jezebel Ďábel sám, chopil tě do spárů Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý Kdo v tvé kráse skrývá se? Ďá-a-á-ábel sám, Jezebel, já tě znám! Vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou Ďábel sám, strůjce všech nesvárů Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí A proto anděl vzlét, a proto anděl vzlét z předpeklí Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář Však co mu nelze vzít, ach, co mu nelze vzít, tvou tvář Jeze-bé-e-e-e-el! V tvých loktech je můj ráj A o mou duši hraj, ať v tvé kráse Skrývá se ďá-a-á-á-bel sám Jezebel, já tě znám! Ikdyž už jasně vím, že lidstvu kouzlem tvým Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh! Jezebel, Jezebel, Jezebé-é-e-el!